Sebereflexe

Sebereflexe

Co je sebereflexe?

Je to schopnost přemýšlet sám o sobě, o svém jednání a zpětně ho posoudit.  Zjednodušeně sebereflexe = sebehodnocení. Je velmi důležitá pro odpovědnost za sebe a své činy, je nutná pro přemýšlení o sobě, přehodnocení vlastního jednání, ale také pro morálku člověka.

Schopnost sebereflexe je projevem inteligence. Tím si člověk uvědomuje své vnitřní pocity, možnosti, schopnosti nebo i slabé stránky. Díky sebereflexi si člověk uvědomuje svůj vztah k lidem kolem sebe.

Sebereflexe se dá dobře využívat v různých oblastech života – nejen v osobním životě, ale v pracovní oblasti. Pracovní sebereflexe pomáhá zvládnout náročný úkol nebo zvládnutí pracovní pozice s velkou zodpovědností, také při posouzení pracovních výsledků,  včetně zhodnocení negativních momentů.

Sebereflexe je poznání sama sebe, ukazuje, kdo jste a kým byste mohli být. Možnost posouvat své hranice. Nemůžete udělat změny, když se neznáte. Sebepoznání je jednou z možností, jak poznat své schopnosti a naučit se otevřít novým možnostem.

Kdo nedokáže hodnotit své vlastní chování, stává se člověkem, který tak nekontroluje své jednání, nedokáže ho vyhodnotit. A to je nebezpečné. Nedostatek sebereflexe je pro nás špatný, protože neumíme uchopit svůj vlastní potenciál.

Proto abyste se mohli posunout ve svém růstu, v osobním rozvoji, v životě, je nutné abyste se poznali. Abyste dobře věděli, kdo jste, čím disponujete a kde se sami brzdíte. O tom je sebepoznání. Nahlédnutí do svého nitra, tam kde se schovává ta skutečná pravda o vás samotných. Pravda je občas tvrdá. Sami před sebou nemusíte být dokonalí, hezčí, chytřejší, vtipnější. Důležité je podívat se na to, jací doopravdy jste.

Ztráta sebereflexe  nás dokáže brzdit a postavit do velmi špatné pozice ve společnosti. Sebereflexe nám ukazuje objektivně posoudit vlastní činy a chování. Objektivním sebehodnocení můžeme prozkoumat naše činy a následně přehodnotit, jestli si myslíme, že naše chování bylo adekvátní či nikoliv. Díky tomu můžeme tvořit náš ideál toho, jak bychom se chtěli chovat a jací bychom chtěli být.

Sebereflexí se umíme posoudit. Dokážeme rozvinout svůj potenciál a vyzdvihnout naše klady i zápory. Člověk bez sebereflexe se chová úplně opačně. Dívá se na vše pouze svýma očima a často si myslí, že úplně všechny jeho činy jsou správné. Většinou  vůbec nehodnotí své chování. Pokud své činy hodnotí, jen si potvrzuje, že jsou správné.

Reflexe a sebereflexe

Reflexe samotná je jako myšlení, jako způsob jak se na sebe podívat do zrcadla a přemýšlet nad tím kdo jsme, nahlédnout dovnitř. Když jednáte, chováte se nějakým způsobem, reagujete, pak reflektujete to, jak smýšlíte, jaké jsou vaše priority a postoje.

Je důležité umět se podívat na své chování a sám sebe s odstupem, jako na chování jiného člověka. Nemůžeme proplouvat světem a společností bez jakékoli zodpovědnosti za to, jací jsme a co říkáme tím, jak se chováme. Nejsme tu sami a pokud se z nás stávají partneři a rodiče, pak svým jednáním ovlivňujeme ty, se kterými žijeme.

Negativní sebereflexe je něco, do čeho je lepší se nepouštět. U sebereflexe totiž nejde o to se kriticky podívat na to, co neumíte. Není to ani nedostatek sebevědomí. Není to dokonce ani o tom se vychvalovat, abyste si zvedli náladu nebo sebedůvěru.

Při sebereflexi si „dáváte rande sami se sebou“. Poznáváte se, ptáte se, přicházíte možná na věci, které jste netušili, ale neshazujete se.

Negativní sebereflexí se může stát také to, že to špatně uchopíte a výsledek se míjí účinkem. Takový počin může být také výsledkem ztráty sebereflexe. Je dobré vědět, proč se do sebepoznání pouštíte a brát to zodpovědně. Když si budete chtít namluvit věci, které nejsou pravda, kýžený výsledek se stejně nedostaví. Sebereflexe by neměla být mířena negativně ani pozitivně. Mělo by to být čistě poznání takové, jaké je.

Nedostatek sebereflexe neznamená nedostatek sebevědomí. Někdy to může znamenat právě opak. Je to jistá ztráta schopnosti zhodnotit sám sebe. Takový stav můžeme pozorovat kolem sebe. Nesoudnost, nedostatek uznání a neschopnost vidět prostor ke zlepšení vyúsťuje v obrazy nevhodných oděvů, mluvy, konverzace a přednášky o úspěších, které se tak nedají brát.

Není to jen jako, když si koupíte o 2 čísla menší velikost oblečení a vyrazíte do ulic, nebo když se necháte shazovat, i přesto že jste úspěšnější než ten, kdo vás shazuje. Je to o všem, co vpouštíte do svého života přesto, že na to nemáte, nebo nevyužíváte svých šancí, protože si myslíte, že to nezvládnete.

Mnoho lidem dnes chybí dostatek zdravé sebereflexe vzhledem ke svému vzhledu či postavě. Mnozí jsou k sobě zbytečně tvrdí a naopak někteří lidé trpí obezitou a nejsou si schopni připustit, že je možná potřeba změnit stravovací návyky nebo začít alespoň se hýbat. Ne každý dokáže při pohledu do svého nitra nebo na své tělo mít trochu realistického pohledu.

Sebereflexe, sebepoznání, sebehodnocení, sebepojetí. Když si uvědomujete sami sebe, pak si uvědomujete komplexní obraz své vlastní osobnosti, jak o své osobě, tak ve  vztahu se svým okolím. Není to o hledání chyb. Je to o tom, že dokážete vyhodnotit své schopnosti a možnosti, své mezery, slabé i silné stránky. Zkrátka vše co máte k dispozici a co vám může pomoci nebo naopak bránit v růstu.

Když chcete něco posunout dál, něco vylepšit, upgradovat, zjišťujete nejdřív v jakém stavu se to nachází. Pokud chci svému počítači nainstalovat nový „antivirák“, pak musím nejdřív vědět, jestli vůbec nějaký mám a jaký je. Možná už to není potřeba nebo naopak včera bylo pozdě. Vím ale jistě, jaký je stav a co můžu udělat proto, abych ho změnila tak, jak potřebuji.

Sebepoznání takhle úžasně funguje. Slouží jako nástroj profesionálního nebo osobního rozvoje. Vidíte své postoje, myšlení, způsoby reakcí. Díky tomu jste pak schopní reagovat lépe, podle svých představ, bez neuvážených impulzů. Díky tomu, dokážete eliminovat to co vás brzdí a naopak posílit to, v čem jste dobří. Výsledek takové práce je pak způsob myšlení, chování, reakcí, práce, a to vše Vás posouvá dál.

Sebereflexi je dobré provádět pravidelně. Stejně tak, jako duševní hygienu. Pokud chcete docílit nějakého výsledku, musíte na sobě prostě zapracovat. Nejdřív se na sebe, zcela bez přikrášlování nebo snižování svých schopností, podívat a poznat se. Toto nahlédnutí byste měli provádět pravidelně, protože jen díky tomu si poznatky vryjete do paměti a váš mozek je přijme za své.

Pro začátek si zkuste připravit seznam otázek, které si budete pokládat. Může Vám to posloužit  pro začátek. Budete-li poctiví, časem jistě sami budete dobře vědět na co se ptát a jak. Otázky můžete také utvářet podle toho jak se cítíte. Pokud se zrovna nechcete ptát, pak se jen zkuste sami na sebe podívat. Chvíli jen tak stát a přemýšlet sami nad sebou. Vaše mysl vám možná ukáže cestu sama. Nebo zkuste meditaci.

Můžete zkusit například tyto otázky:

1. Jaké jsou právě teď mé pocity, co cítím?
2. Chtěl bych cítit něco jiného?
3. Čím je pro mě má práce?
4. Mám dostatek znalostí a zkušeností?
5. Jaký je můj dlouhodobý cíl?
6. Shoduje se můj cíl s mým přesvědčením?
7. Čím je pro mě můj vztah?
8. Proč to dělám?
9. Co jsem minule udělal špatně?
10. Co bych mohl udělat jinak, abych to neudělal znovu?

Ať už zjistíte, že nežijete v souladu se svými prioritami či představami, nebo že byste možná chtěli mít jiné priority či život. Nebo zjistíte, že máte jisté iluze a představy o vašem životě, kterých je potřeba se zbavit. Je jedno na co přijdete, důležité je, že to bude to pravé „vaše“ a vy budete vědět co máte v ruce a jak s tím naložit dál. V dnešní době žijeme ve světě iluzí, v podobě upravených profilů na sociálních sítích a takové nahlédnutí do sebe je trochu náročné. Ale myslím, že to stojí za to.

Proč je důležitá správná sebereflexe

1. Práce. Pro naši kariéru je správná sebereflexe velmi důležitá. Potřebujeme ji pro vyhodnocení potenciálu a slabin. Abychom byli skvělí zaměstnanci nebo úspěšní podnikatelé, musíme vědět kde máme prostor pro zlepšení a kterých svých vlastností můžeme ještě využít.
2. Potenciál. Pro využití vlastního potenciálu musíme být dostatečně soudní ve všech rovinách. Nevyužijeme svůj potenciál, když si budeme myslet, že umíme létat. Ale nevyužijeme ho ani v případě, že se budeme považovat za hlupáky, když jimi nejsme. Na vysokou školu se nevydáme, když si nebudeme věřit. Mnoho velmi chytrých lidí se nikam neposouvá, kvůli nedostatku sebedůvěry, která je zapříčiněna tím, že se neumí reálně zhodnotit.
3. Vztahy. Je to jako začarovaný kruh. Když nemáme dostatek sebereflexe, pak děláme některé věci, které nejsou dobré. Je jedno jestli v dobrém nebo špatném smyslu. Obojí má stejný účinek. Když se chováme nepřiměřeně, protože se vidíme lepší než jsme, pak ztrácíme zájem lidí kolem nás, unavujeme je. Když se neustále podceňujeme a chováme se nedostatečně v rámci svých schopností, pak ztrácíme důvěru partnerů a jejich chuť nás neustále přesvědčovat o tom, jací vážně jsme.
4. Prezentace. Vlastní prezentace je v naší společnosti velmi důležitá. Jak vystupujeme před ostatními lidmi, jak se vyjadřujeme, co máme na sobě, naše názory, vše co děláme a kým jsme, předurčuje naše postavení ve společnosti. Je to sice trochu o jistém pozlátku, pokud to bereme například z pohledu sociálních sítí, ale hodnocení se nikde nevyhneme. Ženy skenují jiné ženy, muži bedlivě sledují výsledky a výkony svých kolegů. Svádíme nepřetržitou soutěž o partnery, společenské postavení nebo role, lepší kariéru apod. Pro to všechno musíme být schopni správné sebereflexe.
5. Zodpovědnost. Každý den, každou chvíli, vždycky a všude jsme zodpovědní sami za sebe a také za někoho jiného. Dobrým sebehodnocením si prokazujeme úctu a umožňujeme si růst. Nesmíme ale také zapomenout na zodpovědnost, kterou získáváme, když s někým žijeme. Zvláště pak, když se z nás stávají rodiče. Právě tehdy je ten nejvyšší čas dokázat se podívat sám sobě do očí, do pomyslného zrcadla. Protože to, jak se chováme a co děláme, vidí naše děti a my je to všemi svými skutky učíme. Učíme je tedy jak rozvíjet svůj potenciál nebo jak ho potlačit a vydávat se nevhodným směrem. Jsme jim vzorem.